Tel. podpora: (Po-Pá 8-15) +420 773 287 300
Patentoid Blog Ochrana ochranných známek EU v metaverse

Ochrana ochranných známek EU v metaverse

16.08.2022

Přítomnost značek v metaverse, v závislosti na přijatém konceptu, není budoucí skutečností. Značky jsou již v metaverse. Pokud je koncept metaverze diskutabilní a stejně tak je diskutabilní jeho současná existence, je přinejmenším nepopíratelné, že přibližné reality již existují. V digitálních prostorech, jako jsou mimo jiné „Roblox“, „Fortnite“, „Second Life“ a „Descentraland“, je možné prodávat zboží a poskytovat digitální služby.

V posledních letech samozřejmě různé subjekty v těchto prostorách uplatňovaly svou svobodu ekonomické iniciativy a ztotožňovaly své zboží a služby se svými značkami. Stále větší zájem o to budou mít další společnosti.

Ochrana registrovaných ochranných známek EU (EUTM) v metaverse

Přítomnost značek v těchto prostorách vyvolává nové právní otázky. Otázkou řešenou v tomto článku je, zda je již registrovaná ochranná známka chráněna proti registraci a použití identické nebo podobné ochranné známky třetími stranami v metaverse.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie stanoví, že majitel ochranné známky EUTM má právo zabránit používání stejné nebo podobné ochranné známky pouze tehdy, je-li použita pro stejné nebo podobné zboží a služby. Podobnost zboží a služeb je také požadavkem, aby úřad EUIPO zamítl přihlášky EUTM.

Užívání ochranných známek v metaverse a jejich příslušný zápis nemají v zásadě žádnou zvláštnost pro analýzu podobnosti mezi označeními. Na druhou stranu, analýza podobnosti mezi zbožím a službami vyvolává nové otázky. Je například zpochybňováno, zda vlastník registrované ochranné známky pro identifikaci oblečení může zabránit použití a registraci identické nebo podobné ochranné známky třetí stranou k identifikaci digitálního oblečení v metaverse.

Zde řešená otázka tedy souvisí s analýzou podobnosti zboží a služeb, konkrétně zda by digitální zboží nebo služby měly být považovány za podobné odpovídajícímu nedigitálnímu zboží a službám.

Tato problematika nebude ve vztahu k ochranným známkám s reputačním statusem tak důležitá, a to z důvodu jejich širší ochrany, která zahrnuje zboží a služby, pro které nejsou registrovány. Otázka však stále zůstává u většiny ochranných známek, protože nemají status dobré pověsti.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Některé situace nevyvolávají mnoho pochybností. Pokud je například architektonická firma držitelem registrace EUTM pro architektonické služby, může třetí straně zabránit registraci a použití své ochranné známky v metaverse k identifikaci služeb digitálního designu nemovitostí.

____________________________________________________________________________________________________________________________________________

Kritéria pro srovnávání zboží a služeb

Řešení lze nalézt pouze v platném právu. Některé situace nevyvolávají mnoho pochybností. Pokud je například architektonická firma držitelem registrace EUTM pro architektonické služby, může třetí straně zabránit registraci a použití své ochranné známky v metaverse k identifikaci služeb digitálního designu nemovitostí. I když se rozumí, že designové služby virtuálních nemovitostí nejsou zahrnuty do architektonických služeb, stále se bude jednat o designové služby, které jsou podobné architektonickým službám.

Jiné situace jsou však méně jasné: mělo by být oděvní zboží ve třídě 25 považováno za podobné digitálnímu oděvu pro metaverse avatary? Měly by být kadeřnické služby ve třídě 44 považovány za podobné virtuálním kadeřnickým službám, které účetní jednotka navrhuje poskytnout avatarovi uživatele virtuálních prostor? Měly by být restaurační služby třídy 43 považovány za podobné virtuálním restauračním službám, kde metaverzní avataři „jí“?

Pokud se otázka týká srovnání zboží a služeb, odpověď poskytnou srovnávací faktory stanovené evropskou judikaturou.

Soudní dvůr Evropské unie ve věci Canon (C-39/97, Canon, 29/09/1998, EU:C:1998:442) rozhodl, že při posuzování podobnosti zboží je třeba vzít v úvahu všechny relevantní faktory týkající se samotného zboží, zejména jeho povahu, účel, způsob použití a toho, zda si navzájem konkurují nebo se doplňují (odst. 23).

Faktory, které je třeba vzít v úvahu při porovnávání zboží a služeb, jsou: povaha, zamýšlený účel, způsob použití, komplementarita a konkurence. Dalšími faktory mohou být distribuční kanály, relevantní veřejnost a obvyklý původ zboží/služeb.

Pokud jde o povahu zboží a služeb, bude zřejmé, že digitální zboží nemá stejnou povahu jako odpovídající nedigitální zboží. Digitální oblečení je software. Digitální kadeřnické služby pro avatary budou rovněž softwarem ke stažení (třída 9) nebo softwarem jako služba (42) nebo dokonce designovými službami (42). Restaurační služby pro avatary jsou rovněž software ke stažení (třída 9) nebo software jako služba (42) nebo dokonce zábavní služby (41).

Použití faktoru zamýšleného účelu se provádí při pohledu na účel zboží a služeb. Při použití tohoto faktoru musí být digitální zboží a služby považovány za odlišné od odpovídajícího nedigitálního. Totéž se děje s uplatněním faktoru způsobu použití, protože použití zboží a služeb ve srovnání se liší.

Neexistuje zde ani komplementarita nebo konkurence a distribuční kanály a obvyklý původ se liší. Ve vztahu k relevantní veřejnosti je třeba mít za to, že ačkoliv lze konečného uživatele zboží a služeb metaverse nakonec považovat za avatara, relevantní veřejností je obecný spotřebitel, uživatelé metaverse. Ačkoli obecný spotřebitel může být u srovnávaných výrobků a služeb stejný, nebude to stačit k závěru, že existuje podobnost.

Závěr

Je třeba dospět k závěru, že použitím faktorů srovnání zboží a služeb musí být zboží a služby uváděné na trh a poskytované v metaverzi v zásadě považovány za odlišné od odpovídajícího nedigitálního zboží a služeb.

Držitel ochranné známky EUTM, která není ochrannou známkou s dobrým jménem, ​​pokrývající oděvy (třída 25), restaurační služby (třída 43) a kadeřnické služby (třída 44), tak v zásadě nemůže bránit zápisu a užívání totožné nebo podobné ochranné známky identifikující odpovídající digitální výrobky a služby v metaverzi.

Pokud však výše uvedené srovnávací faktory nejsou vyčerpávající, mohou být v budoucnu použity další faktory vhodnější pro tuto novou realitu. Je také třeba mít na paměti, že problém závisí na daném zboží a službách. Jak je vidět, digitální a nedigitální architektonické služby v oblasti nemovitostí by měly být považovány za podobné.

Pokud však vlastník EUTM hodlá chránit a používat svou ochrannou známku v metaverzi, bude vhodné získat registraci pro odpovídající zboží a služby.

Toto je společně publikovaný článek , který byl původně publikován ve World Intelectual Property Review (WIPR)

Zdroj překladu:

https://inventa.com/en/news/article/746/protecting-eu-trademarks-in-the-metaverse

Patentoid Copyright © 2024 Patentoid s.r.o.
Designed by Beneš & Michl